Při výstavbě rodinných i bytových domů se často řeší jejich budou energetická náročnost a stále více se lidí a developeři přiklání k řešení nízkoenergetických nebo pasivních domů. Jaký je mezi nimi rozdíl a vyplatí se investovat do takového řešení? To se dočtete v našem článku.
Pasivní a nízkoenergetické domy se stávají na našem území stále více zastoupené. Za použití těchto principů a řešení se navrhují už nejen domy rodinné, ale takové bytové nebo budovy administrativní. Mezi obyvateli je tak výstavba rodinných domů ve formě pasivních nebo nízkoenergetických projektů velmi oblíbená.
Co je pasivní dům?
Pasivní dům je dům vytápěný z tzv. pasivních zdrojů. Jedná se o tepelné kolektory, využití venkovního světla nebo tepla, které vyzařuje z lidí a věcí. Pasivní domy jsou postavené na tom, že by neměly vůbec potřebovat aktivní zdroje. Proto každý pasivní dům musí splnit limity spotřeby tepla do 15 kWh na m2 za rok.
Proč pasivní dům?
- maximální úspora za vytápění
- zdravé životní klima
- ideální vlhkost
- stále čistý vzduch
- ekologické bydlení
- investice do budoucna
Nízkoenergetický dům?
Pasivní a nízkoenergetický dům je postavený na stejné filozofii a principech, jde o maximální snížení energetické náročnosti, ovšem u nízkoenergetických domů jsou pravidla volnější, konkrétně u spotřeby tepla je to 50 kWh na m2 za rok.
Pro srovnání
- pasivní dům – 15 kWh na m2 za rok
- nízkoenergetický dům – 50 kWh na m2 za rok
- klasický dům – 100 – 200 kWh na m2 za rok.
Pasivní dům a tepelná pohoda
Důvodem, proč lidé často volí pasivní domy je jejich výrazně lepší tepelná pohoda. Pasivní domy mají na sobě tzv. tepelný pancíř, díky němu dochází k jevu, kdy se v obálce domu vyskytuje minimum míst s nižší povrchovou teplotou. Díky tomu u pasivního domu nenastává pocit chladu. To znamená, pokud budete v normálním domě topit na 24 °C, v pasivním domě tomu bude odpovídat teplota 20 – 22 °C.
Výměna vzduchu
U pasivního domu se výměna vzduchu řeší jinak než u klasických domů. U normálního domu se klasickým větráním oknem ztrácí kolem 40 % tepla. V pasivním domě se to řeší řízením větráním. Takové řízení zajistí přísun čerstvého vzduchu, ale díky výměníku v rekuperační jednotce se nepřichází o teplo.
Čerstvý vzduch je důležitý
Podle hygienických norem je důležité kvůli CO2 pravidelně dvakrát za hodinu na 10 minut vyvětrat. Pokud se pravidelně v místnosti nevětrá zvyšuje se tak podíl CO2 ve vzduchu, což škodí našemu zdravotnímu stavu a způsobuje to bolest hlavy a únavu.
V pasivním domě se díky řízenému větrání a správně nastaveným limitům CO2 takovým zdravotním problémům a únavě dá jednoduše předejít. Spousta lidí tak při přestěhování z normálního domu do pasivního domu pociťuje menší únavu.
Za poskytnuté informace děkujeme firmě MIRAS – výstavba bytových domů pro Plzeň.
